První večer v kině Eva stojí za jídlem v malém kině. Dnes má první práci a první večer. Za dveřmi už čekají lidé. Radek, její šéf, rovná peníze vedle jídla. „Jeden lístek stojí sto korun,“ říká Radek. „Dvě vody stojí osmdesát korun.“ „A jídlo?“ ptá se Eva. „Malé jídlo stojí šedesát korun.“ „To si budu pamatovat.“ „Já si pamatuju každý film,“ řekne Radek. „Každý film?“ „Každý film v tomhle kině.“ Dveře se otevřou a lidé jdou dovnitř. První muž chce jeden lístek a vodu. Eva vezme peníze a dá mu lístek. „Dobře,“ říká Radek. „Jen ta voda je moje.“ Eva se podívá na svou ruku. Drží vodu, kterou předtím otevřel Radek. „Promiňte,“ řekne muži. „Tahle voda není vaše.“ „To je dobrý začátek,“ řekne muž. „V jednom filmu to bylo horší,“ říká Radek. „Tam muž dal ženě zbraň.“ „Tady máme jen vodu,“ řekne Eva. Další žena chce dva lístky a dvě vody. Eva vezme peníze a dá jí vše. „Dobře,“ říká Radek. „Jen chceš víc peněz.“ „Proč?“ „Dala ti sto korun.“ Eva rychle vrátí ženě lístky. „Promiňte, potřebuji ještě sto korun.“ Žena jí peníze dá. „Jsi tu první den?“ „Je to tak vidět?“ „Jen trochu.“ „V jednom filmu to bylo horší,“ začne Radek. „Byla tam zbraň?“ ptá se Eva. „Ne, dvě zbraně.“ Eva se poprvé podívá mezi čekající lidi. U dveří stojí Tomáš ze školy. Je sám a dívá se na ni. „Teď potřebuju malou pomoc,“ řekne Eva. „Sto korun za lístek,“ říká Radek. „Nejde o lístek.“ „Tak dvě vody za osmdesát.“ „Jde o toho kluka.“ Radek se podívá na Tomáše. „Vím, jak tenhle film končí.“ „Tohle není film.“ „Ještě ne.“ Tomáš přijde k ní. „Ahoj, Evo. Jeden lístek, prosím.“ „Sto korun,“ řekne Eva. Tomáš jí dá peníze. Eva mu dá lístek, ale drží ho dál. „Ještě něco?“ ptá se Tomáš. „V devět mám konec práce.“ „Dobře.“ „Můžeš na mě počkat?“ Tomáš vezme lístek. „Můžu.“ Radek se dívá jinam. „V jednom filmu to bylo přesně takhle.“ Eva mu podá jeho otevřenou vodu. „Radku, tenhle film ještě neznáš.“